Zápisky

Odpočinout si

1. srpna 2013 v 12:15 | E
Zítra jedu na pár dní do Jizerek. Tak moc jsem se tam snad ještě nikdy netěšila - většinou se mi tam moc nechtělo protože tam nebyl internet, facebook, a ty lidi na něm. Teď se z úplně stejného důvodu nemůžu dočkat až tam budu. A taky proto že poslední dobou asi tak po pěti letech konečně zase vycházím se svojí mamkou, a chci si s ní těch pár dní pořádně užít, protože jindy na sebe nemáme čas.

Sem nejspíš přednastavím druhou část Guilty Pleasures, ale budu pryč jen pár dní, tak ještě uvidím...


Něco takovýho tam je.

Takže, mějte se tu krásně, čauky mňauky.

Třídní schůzky a další úžasné věci

18. listopadu 2012 v 10:57 | E
Ve středu byli třídní schůzky. Dozvěděla jsem se vážně zajímavé věci - například že patřím do nejhorší třetiny třídy, nicméně po rozhovoru s několika mými spolužáky do ní patříme všichni, až na dvě vyjímky.
Dále se prý až moc zajímám o svůj vzhled a další nepodstatné blbosti a vůbec nepracuji. Ani se neučím. To není pravda. Samozřejmě, že se zajímám o svůj vzhled, nejsem žádná jeskynní žena, ale rozhodně bych neřekla, že to nějak přeháním - zvlášť když se podívám do jiných tříd. A učím se - vážně. Notebook mi máma bere a dává mi ho jen na víkend a ven většinou přes týden nemůžu, takže mi stejně nezbývá nic jiného. Ach jo.
Můj nejhorší průměr je za 4 z dějepisu (teď už vlastně ani to ne, zašprtila jsem a dostala jsem jedničku a uznání za práci v hodině), to znamená že nepropadám, a to znamená že si máma nemá na co stěžovat.
A co u vás? Už máte schůzky za sebou nebo vás teprve čekají?

Chci ty nohy!!

Je spoustu věcí které bych chtěla - ať už materiálních nebo ne. Ale v poslední době se stejně jako o prázdninách utvrzuji v tom, že skvěle se bavit můžu i bez toho.
Nemusím mít dokonalou postavu na to, abych se někomu líbila.
Nepotřebuju hafo peněz na to, abych sehnala to, co potřebuju.
Nepotřebuju mít stovku lajků na facebooku na to, abych měla úžasné kamarády.
A nesmím věřit všemu, co na první pohled vypadá úžasně.

Let it snow, let it snow, let it...

28. října 2012 v 12:40 | E
Nakonec jsem se rozhodla že taky jednou zaovčím, a napíšu suprčupr článek o tom že sněží.
Když jsem se včera ráno probudila a uviděla venku nic kromě bílé (i podle zpráv u nás sněžilo nejvíc z celé republiky), vážně jsem myslela že mě klepne. Nebo že jsem se zbláznila.
Pro jistotu jsem se zeptala mamky jestli to vidí taky, říkala že ano.. Je říjen, sakra!
Nejzvláštnější mi přijde, že sněží i přes to že jsou ještě na stromech listy. Myslím že to jsem ještě neviděla.
Dneska je krásně, máme nádherně zasněženou zahradu a obloha je krásně modrá, ale i přes to mě to docela děsí.

(klidni na fotku pro plnou velikost)

Jak to vypadá u vás?

Veselé vánoce.

Bordel

5. října 2012 v 15:30 | E
Ozývám se zase po delší době, a chci se omluvit - hlavně affs - že jsem o sobě teď moc nedávala vědět. Mám toho teď všeobecně až nad hlavu, ani ne že bych něco vyloženě nezvládala, ale čas mi prostě vychází jen tak tak na kamarády, školu a takové ty primární věci, a blog prostě řadím až níž.
A taky v sobě mám zase (pro změnu -_-) pěkný bordel, a nějak se mi nedaří ho uklidit, spíš naopak. :D
Teď momentálně jsem v Jizerských horách a prší - prší vážně hodně. Mám s sebou foťák který už po asi čtyřech letech začínám konečně tak nějak chápat, ale zapomněla jsem si doma kabel, takže s fotkami počítejte tak na 50 procent.. Když něco odložím na "zítra" tak už to většinou neudělám vůbec.

Jo, a taky mám čas se fotit :3 :DD

A co vy? Podle mnoha blogů na které chodím nejsem zdaleka jediná kdo tak trochu válčí s časem, máte to stejně nebo všechno zvládáte? :)

Voda, je studená

25. září 2012 v 20:47 | E
V pátek jsem odjela na vodu s několika spolužákama z bývalé školy a ještě s pár lidma (to jak se tahle grupa dala dohromady je.. poněkud.. složitější :D) a byl to konečně po dlouhé době zase víkend který stál za víc než za hovno.
Vlastně.. To bylo úplně boží. :)

*Le já a můj nutella kámoš

Vykoupala jsem se "jen" sedmkrát, v sobotu večer už byla dokonce taková zima že jsem radši zůstala ve vodě protože byla teplejší než vzduch, modřiny mám přibližně jen na půlce těla, a vůbec celkově se prostě opět projevila moje šikovnost, ale rozhodně to stálo za to. :)
Někdy se mi stává že mám z něčeho tolik zážitků, že si vlastně ani jeden z nich pořádně nepamatuju, vím akorát, že to bylo velkově boží.. Tohle je zrovna ten případ, navíc myslím že ta fotka bohatě stačí. :D
Takže.. Mějte se krásně, já se zase někdy ozvu. :)

Obal

8. září 2012 v 14:16 | E
Myslela jsem si, že se většinou snažím řídit podle hesla "Nesuď knihu podle obalu.", ale dneska jsem si uvědomila, že to tak vůbec není. Dávám na první dojem daleko víc než je zdravé a daleko víc než bych si sama přála. Jestli jste četli předchozí článek, možná si pamatujete že první den jsem ze své nové třídy byla docela zděšená. Ale druhý den jsme odjeli na adapťák.
Ti, kdo ho zažili si asi pamatují jak je to ze začátku hrozně trapné, jak nevíte kam se máte dívat protože pokaždé se s někým střetnete pohledem a potom nevíte co dělat... Tak přesně takhle to probíhalo - až na to že to bylo ještě asi třikrát trapnější.
Naše třídní učitelka je... Divná. Nevím jak jinak vyjádřit můj dojem z ní a nevím proč zrovna tenhle dojem mám, když mi všichni říkali jak je hodná a úžasná, ale prostě to tak je. Možná je to tím že naše třídní ze základky byla dá se říct pravý opak té co máme teď, a musím si prostě jen zvyknout, kdo ví.. Nicméně už teď mě nemá moc v lásce, protože, long story short, nevím kdy držet hubu.
Třídní je divná, to bysme měli, ale třídu, na kterou jsem tak nadávala máme prostě úžasnou. Jestli se to rovná té ze základky ještě posoudit nemůžu, ale i kdybych mohla, tak to dělat nebudu, protože tohle je jiná třída, jiná doba, všichni jsme se trochu změnili a nemá smysl vracet se k věcem, které už prostě zmizeli. (Ještě jednou děkuju, Ani.. Ty víš :))
Prostě a jednoduše, adapťák jsem si užila - i přes to že náš pokoj byl ve sklepě a že jsme tam byli jenom dvě noci - a budu si pamatovat, že nic není nikdy tak hrozné jak se zdá.
Nakonec to může být daleko horší. :D
Což není tenhle případ.. Mimochodem, překvapivě, jsem zase ze všech nejmenší a nejmladší. Doprdele. :D

Taková ta sedimupočítače fotka, nenamalovaná, ospalá a tak.. Ne že bych se vymlouvala.

Gymplačka

3. září 2012 v 11:38 | E
Ode dneška se oficiálně řadím mezi gympláky. A nejsem z toho zrovna dvakrát nadšená. Máma pořád říkala že tahle škola je přesně pro mě, ale nevím kde na to přišla, protože hlavní zaměření je chemia, biologie a tak, a já jsem spíš přes češtinu a jazyky vůbec... Nechci tam.
Taky mi říkali že tam bude úplně jiný typ lidí. Podle lidí z gymplu který znám jsem tomu docela i věřila, ale když jsem viděla s kým jsem ve třídě.. Nechci nikoho odsuzovat, ale polovina jsou šprti, a když píšu šprti, myslím tím bandu tupců se kterýma se nikdo nebaví a oni jsou i přes to neskutečně namyšlení jenom proto že nemají na práci nic lepšího než lézt do zadku učitelkám. No a druhá polovina jsou... Nevím jak tuhle sortu lidí nazvat, vím jenom že s nima si asi moc rozumět nebudu. Pipiny. A pipiňáci. Nejsem žádná puťka která nemá kamarády a vrchol zábavy je sledovat s mámou On je fakt boží a cpát se přitom polárkáčem, ale do týhle skupiny prostě nepatřím. Sice jsou na facebooku všude kam se podívám, se všema se lowískujou a jsou BFF, ale mě prostě přijde všechno kolem nich umělý, falešný a tak nějak.. Neopravdový. Oni trávili prázdniny nakupováním, opalováním se u moře a vystrkováním prsou na koupalištích, což zní úžasně, ale já jsem se s mýma opravdovýma kamarádama prostě poflakovala po městě, když se nám chtělo tak jsme vzali kolo a jeli do lesa nebo k rybníku, večer jsme zašli do hospody, a prostě jsme žili. Neřešili jsme jestli budou všichni na facu vědět co jsme dělali a závidět nám, já jsem se - aniž bych si to uvědomila - přestala tolik starat o to co mám na sobě, nezajímalo nás že nemáme peníze ani nic k jídlu, prostě jsme byli. A byli to ty nejkrásnější prázdniny jaký jsem kdy zažila.


I když bylo spoustu věcí, který vůbec nedopadaly tak jak jsem chtěla, bylo spoustu problémů který jsem musela řešit, ale jednou když jsme se zrovna váleli na plácku za naší bývalou školou jsem si uvědomila, že na to abych byla šťastná nemusí být všechno perfektní

A právě tohle budu postrádat. Všichni s té party která přes prázdniny tak nějak samovolně vznikla na sebe nedáme dopustit a víme to, i když to nikdo z nás nikdy neřekl na hlas.
A sice jsme říkali, že tohle bude pokračovat i po prázdninách, ale mám teď takový nevysvětlitelný pocit, že to všechno končí..

Na druhou stranu, třeba se pletu a i tady budeme mít skvělou třídu. Zítra odjíždíme na adpťák, tak to snad zjistím.

A co vy a škola? Máte už přechod ze základky na střední za sebou, nebo vás to čeká až příští rok?

My name is.

10. srpna 2012 v 14:44 | E
Nakonec jsem změnila názor a rozhodla jsem se napsat o sobě pár věcí a hodit sem fotku, abyste si nemysleli, že jsem starej plešoun a dělám prasečinky nad cizíma komentářema. (:D)

Takže:

> Mé jméno je Elsa, opravdu. Celým jménem jsem vlastně.. Ale ne, to psát nebudu, bojím se že by tenhle blog našel někdo koho znám osobně. :D

> Vypadám divně. Prostě divně. Byla jsem zrzavá, teď jsem blondýna a nikdo, ani já neví proč. Lepší aktuální fotku bohužel nemám (vlastně žádnou jinou blonďatou fotku nemám), a čím dýl se na tuhle dívám, tím hroznější mi připadá.


> Bloguji už... Hrozně dlouho, už to může být takových... 5, 6 let? Což je fakt docela doba, když vezmu v úvahu že blog.cz funguje 7.
Měla jsem hodně blogů, ale započítávám jen tři vlastně čtyři!, které delší dobu fungovaly a možná měly i pár pravidelných návštěvníků.
Můj první blog měl hroz ně divnou adresu, kterou si radši nepamatuju. Přesně už nevím o čem byl, ale myslím že to byl typický růžový (i když růžová se na něm nikdy nevyskytla) blogísek s diplomky, řetězáky a dalšími blbostmi.
Na druhý blog, který se mi vybavil až teď když jsem psala o diplomcích si vůbec nepamatuju. Vím jistě, že jeden z jeho layoutů byl béžový, dělaný ve Photofiltru, a na to kolik mi bylo snad i docela pěkný. Přidávala jsem věci které mě zajímaly - texty písniček které jsem měla ráda, deníček.. No dobře, pamatuju si jen dva články, co jiného tam bylo prostě netuším. Sakra jak se ten blog jen jmenoval?!
Třetí blog byl... Ne, to vám vlastně neřeknu. Adresu si samozřejmě pamatuju, není to tak dlouho co jsem s ním skončila.
Původně byl o HPovi, postupem času se změnil spíš na autorský, ale Harry Potter tam stále hodně dominoval - layouty, povídky a tak.
Fungoval tuším od října 2010 do června 2012, což vlastně... Myslela jsem že to bylo dýl.
A potom je tu SUNBULB, který tak nějak navazuje na třetí blog, akorát s čistým štítem a žádnou minulostí a šancí začít to samé od znova. (Jestli máte dojem, že tohle už není jen o blogu... Máte pravdu.)

> Poslouchám všechno možné, ale mezi ty nejoblíbenější autory patří Ed Sheeran, Rest, Eminem, Adele, Green Day, Paulie Garand (dřív jsem ho neměla ráda, jeho hlas mi připadal.. tak.. nějak.. teple..) Birdy, Netsky a My Chemical Romance.

> Mezi moje zájmy patří především přemýšlení o blbostech a válení se. V další řadě potom klavír, zpěv (bože, to zní šprtsky), kytara, skládání písniček a tak, psaní povídek, grafičení, Minecraft.. Prostě jsem takový kreativní tip. Což je vám samozřejmě jasné už kvůli tomu Minecraftu.

> Nemám žádné sourozence, ale za to mám tzv. Sestru Domácí, která se nepochybně dá brát jako domácí 'mazlíček'.

Nevím co dalšího napsat, kdyby vás cokoliv dalšího zajímalo, můžete se ptát >tady<. (ten odkaz zprovozním později)
 
 

Reklama