Obal

8. září 2012 v 14:16 | E |  Zápisky
Myslela jsem si, že se většinou snažím řídit podle hesla "Nesuď knihu podle obalu.", ale dneska jsem si uvědomila, že to tak vůbec není. Dávám na první dojem daleko víc než je zdravé a daleko víc než bych si sama přála. Jestli jste četli předchozí článek, možná si pamatujete že první den jsem ze své nové třídy byla docela zděšená. Ale druhý den jsme odjeli na adapťák.
Ti, kdo ho zažili si asi pamatují jak je to ze začátku hrozně trapné, jak nevíte kam se máte dívat protože pokaždé se s někým střetnete pohledem a potom nevíte co dělat... Tak přesně takhle to probíhalo - až na to že to bylo ještě asi třikrát trapnější.
Naše třídní učitelka je... Divná. Nevím jak jinak vyjádřit můj dojem z ní a nevím proč zrovna tenhle dojem mám, když mi všichni říkali jak je hodná a úžasná, ale prostě to tak je. Možná je to tím že naše třídní ze základky byla dá se říct pravý opak té co máme teď, a musím si prostě jen zvyknout, kdo ví.. Nicméně už teď mě nemá moc v lásce, protože, long story short, nevím kdy držet hubu.
Třídní je divná, to bysme měli, ale třídu, na kterou jsem tak nadávala máme prostě úžasnou. Jestli se to rovná té ze základky ještě posoudit nemůžu, ale i kdybych mohla, tak to dělat nebudu, protože tohle je jiná třída, jiná doba, všichni jsme se trochu změnili a nemá smysl vracet se k věcem, které už prostě zmizeli. (Ještě jednou děkuju, Ani.. Ty víš :))
Prostě a jednoduše, adapťák jsem si užila - i přes to že náš pokoj byl ve sklepě a že jsme tam byli jenom dvě noci - a budu si pamatovat, že nic není nikdy tak hrozné jak se zdá.
Nakonec to může být daleko horší. :D
Což není tenhle případ.. Mimochodem, překvapivě, jsem zase ze všech nejmenší a nejmladší. Doprdele. :D

Taková ta sedimupočítače fotka, nenamalovaná, ospalá a tak.. Ne že bych se vymlouvala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marťa :) Marťa :) | Web | 9. září 2012 v 12:47 | Reagovat

Jo je to pravda, jsem na tom úplně stejně.. První dojem je nejdůležitější, i když prostě někoho neznáš a najednou se s ním poprvé vidíš, tak prostě už na něho nějaký názor máš, i když ses  s ním bavila třeba jenom jednou, nebo dokonce vůbec.. Potom později poznáš jaký kdo opravdu je, ale vždycky ti ten základ z prvního dojmu zůstane i když ten názor na tu osobu změníš.. U mě to tak třeba je.. Zrovna teď když jsem na nové škole, tak to docela sleduju.. Taky jsem první den byla úplně vynervovaná a nepřipadali mi jako v klidu třída.. Adapťák jsme neměli, ale teď vím, že mám skvělou třídu, možná nejlepší..  Jsem ráda.. :)

2 Anne Anne | Web | 15. září 2012 v 15:19 | Reagovat

Tak jak začít? Moc ti to sluší na tý fotce!:D
Jsem ráda, že se ti tam líbí,doufala jsem v to .. a víš jak si mě potěšila tou zmínkou? Nemáš zač!! Jsi úžasná.
No nevím, jestli naštěstí nebo bohužel, ale svůj adapťák si moc nepamatuju..jen to,že jsme hráli trapný seznamovací hry pořád dokola, ale z toho kolektivu si moc nepamatuju(nojo,ty tři roky jsou tři roky)..jako co se tam dělo ve třídě:D. Jela bych znovaa!:D
Takže - úžasnej článek,jsem ráda, že se ti tam líbí a užij si víkend!:)

3 Anne Anne | Web | 15. září 2012 v 15:19 | Reagovat

Panebože, teď když to po sobě čtu - ten komentář nedává vůbec smysl. Promiň :D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama